„Já trvám na tom, že Plzeň osvobodil Patton…“

Blíží se oslavy 80 let od konce druhé světové války a Český rozhlas samozřejmě bude u toho. V Praze i v Plzni.

V jeho budově na pražských Vinohradech budou k vidění dvě výstavy. První bude věnovaná bitvě o osvobození Československého rozhlasu, který svým vysíláním zahájil Pražské povstání. Druhá, připravená ve spolupráci s organizací Post Bellum, představí hrdiny boje proti fašismu.

Na 5. května je připraveno také speciální vysílání stanice Radiožurnál – živá rekonstrukce tehdejších událostí, kdy Češi o rozhlas bojovali a umírali při tom. Před budovou rozhlasu se také uskuteční tradiční pietní akt, který připomene a uctí jejich památku.

Naše stanice nebudou chybět ani na Slavnostech svobody v Plzni – a to jak místní ČRo Plzeň, tak i Radiožurnál.

Nemám ambici nikoho poučovat, ale na minulost by se nemělo zapomínat. Měla by se připomínat, vysvětlovat a komentovat. Už jen proto, že v části veřejnosti bohužel stále žije propaganda, kterou jí do hlavy usilovně vtloukal komunistický režim a jeho pojetí historie.

Svědčí o tom i rozruch, který vyvolal nedávný výrok v jednom diskusním pořadu, že „tuto zemi osvobodili Američané“. S péčí sobě vlastní se ho ujala určitá specifická část mediálního spektra a taky „odborníků“ na sociálních sítích a politiků – zkratkovitě a v duchu toho, co se zhruba mohli dozvědět na hodinách dějepisu v roce 1982.

Ano. Na našem území s fašistickým Německem bojovali Američané i Rusové. Rozdíl je ale v tom, že Američané nás přišli OSVOBODIT, ale Rusáci DOBÝT A OBSADIT.

Výmluvně tuto skutečnost dokládají i paměti generála Pattona: „Pak jsme přejeli do ruské zóny a jeli ještě 45 minut. Je zajímavé, že v americké zóně je patrný normální počet kachen, slepic, ovcí, krav a koní. Po přechodu do ruské zóny tato zvířata buď zmizí, nebo se stanou vzácnými. Rusové si berou vše, co potřebují – navzdory tomu, že Československo není zabranou, ale osvobozenou zemí.“

Ačkoli nejsem kotlíkář, tak si v květnu moc rád zazpívám právě písničku Honzy Vyčítala: „To tenkrát v čtyřicátom pátom, když Plzeň osvobodil Patton…“